Šumava - největší národní park Šumava
Šumava tvoří společně se sousedním Bavorským lesem nejrozsáhlejší lesnaté území v srdci Evropy, nazývané jako "zelená střecha Evropy", Nejcennější části přírodního dědictví jsou chráněny v Národním parku Šumavy. I když nejznámější prales u nás -. Boubínský prales se nachází již v přiléhající Chráněné krajinné oblasti Šumava.
K nej typičtějším přírodním společenstvům Šumavy patří bezesporu rašeliništěm kde doposud přežívají četné druhy rostlin i živočichů z poslední doby ledové, Nejpohodlněji se dostaneme přímo do středu této šumavské tajgy na Jezerní, Tříjezerní nebo Chalupské slati. Poslední z nich ukrývá navrch ještě největší rašelinné jezírko v ČR.
Mnohem větší jsou ovšem šumavská ledovcová jezera, ke kterým se nejsnáze dostaneme na kole, Jezera Prášilské, Plešné a Laka patří k nej navštěvovanějším cílům v národním parku.Mezi další nejpřitažlivější atrakce na Šumavě patří:Prameny Vltavy, řeka Vydra, rozhledna Poledník a v neposlední řadě Plechý, nejvyšší vrchol české strany Šumavy - 1378 m n.m.
Plešné jezero
Prameny Vltavy
Boubínský prales
Schwarzenberský plavební kanál j e významná technická památka. Nachází se na Šumavě v České republice. Spoujuje přítok Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl. Schwarzenberský plavební kanál byl vybudován v letech 1789 až 1822 pro plavení dřeva z nepřístupných částí Šumavy.
Takto byla zásobována Vídeň topným dřevem. Kanál byl postaven podle plánů Josefa Rosenaura. Je dlouhý přes 50 km. Široký je 3,5 až 4 m. Hloubka kanálu je kolem 1 m. Schwarzenberský plavební kanál začíná na vrcholu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. U Jelení osady je kanál veden 400 m dlouhým tunelem. Plavení topného dříví na Vídeň byla ukončena na konci 90 let 19. století. Dřevo se však dál plavilo do Želnavy ( později Nová Pec) . Defitivně plavení dříva kanálem skončilo kolem roku 1960. V současnosti jsou některé části kanálu rekonstruovány. Jedná se o 11 km dlouhý úsek mezi Jeleními vrchy a odbočením Želnavského smyku, dále 1,8 dlouhý úsek mezi bavorskou hranicí a Stockým potokem a 2,5 km mezi hraničním potokem Ježová a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. Podél téměř celého kanálu vede souběžně silnička vhodná pro cyklisty. Pro pěší vede o bavorské hranice přes Jelení vrchy modře značená turistická trasa.
Rozhledna Poledník
Rozhledna Boubín
Schwarzenberský plavební kanál
Penzion Harmonie
